Aljaska

To, ze se blizim k Aljasce bylo zrejme i z letiste v Seattle, kdy jsem vstoupila do letadla a vetsina lidi se vzhledove velmi lisila. Tak jako v ekologii existuje Bergmanovo pravidlo "homoiotermní organismy mají směrem na sever mohutnější tělo; zmenšují tak stykovou plochu s prostředím vzhledem k jejich hmotnosti", tak presne toto bylo zrejme i z letadla. Lide velci, mohutni, navic s dlouhymi vousy. Trochu mi presel mraz po zadech, kdyz jsem si uvedomila, ze mi podobne tukove vrstvy a stavba tela chybi, a ze nemam nejmensi tuseni, jak tu tu zimu preziju. V den prijezdu pres den teploty kolem 6 - 10 stupnu, v noci mraz, a to jiz 7. zari. Kazdopadne Aljaska je prekrasna a nesmirne rozlehla. Trochu mi pripomina Krkonose, kdy si muzete predstavit Krakonose prekracujiciho kopce..tak presne ten stejny pohled na, akorat na nekonecne hory a vzdalenosti...