středa 29. ledna 2014
Na lyžích do hopsody, déšť a kozy
Již je tomu týden a dva dny co jsem na Aljašce. S pomocí rodičů jsem se pár dní před odjezdem snažila přes Ćeskou poštu poslat na Aljašku lyže, ale pak jsme zjistili, že to údajně není možné, protože jsou moc dlouhé, a tak jsem si je hezky přivezla s sebou letadlem. Což bylo sice dražší, ale zase jsme mohla hned ten samý den, co jsem přijela je vytáhnout a jet na nich do hospody. Jeli jsme do Ivory Jacka, což je hodně odlehlá hospoda poměrně daleko od města - tak asi 8km, kam chodí převážně lidé z okolních srubů a domů. Celkem na lyžích, bez znalosti správné trasy nám to trvalo 1 hodinu tam dojet. Ivory Jack je klasický americký bar ve kterém čepují třetinku piva za standardní cenu 5 USD, což je 100kč... ale i tak je to výborné pivo a jen ta atmosféra stojí za to! Super lyžovací podmínky byly o dva dny později totálně zruinovány dvou denním dešťěm, který udělal ze všech silnic kluziště, způsobil zavření škol i univerzity a obecně zmatek a chaos. Na pátek ráno jsme měli domluvený autoservis, a tak jsme si troufli vyjet do ledového království a s našími novými pneumatikami s hroty to bylo úplně vpohodě. Ve čtvrtek a v soboty máme přednášky a workshopy o Mountaineering na Aljašce, kde se budeme učit bezpečnosti na ledovcích, jak nasazovat mačky a používat cepíny, jak lyžovat a podobně. Kurz je super, já hodně těžím z toho, že mne rodiče postavili na lyže už ve 2,5 letech a že jsem strávila několik zim zimním tábořením. Každopádně je to sranda a stojí to za to! Zbytek týdne jsme zvládli mít 2 večery, kdy jsme hráli deskové hry - včetně našeho oblíbeného Puerto Rica a také jsme pozvali na večeři paní domácí a jejího syna co postavil náš srub.
Je hezké být zpátky, ale zároveň je škoda, že nemůžu být na dvou místech zároveň!
pátek 24. ledna 2014
Zpět v Americe, na Aljašce
Po dvou a půl měsících s mojí rodinou a kamarády v České republice jsem se rozhodla, že začnu pokračovat ve psaní blogu. Uvidíme, jak dlouho mi to vydrží, bez instantního přístupu k internetu to asi nebude tak lehké, ale momentálně jsem odhodlána sdílet se svými kamarády a rodinou více ze života na Aljašce, tak se budu snažit!
Momentálně sedím na letišti v Londýně v Heathrow, což je třetí nejvytížěnější letiště na světě hned po Atlantě v USA a Beijingu v Číně co do počtu přepravených lidí a "užívám si" 45 minut bezplatného internetu. Tentokrát letím Praha-Londýn-Seattle-Fairbanks. Což jsou 2 hodiny + 9,5 hodin + 3,45 hodin ve vzduchu.
Do Ameriky se vracím po 2,5 měsících strávených s rodinou a s kamarády, což byla naprosto skvělá dovolená, kdy jsem stihla svatbu mého bráchy, ukázat mojí zemi mé nové Americké sestře Elizabeth, (České Švýcarsko, Pálava), setkat se mnohokrát s mojí ruskou kamarádkou Anyou, kterou jsem poznala v Seattle a hlavně strávit Vánoce, Nový rok a oslavit výročí naší svatby s Andym, který tu byl tři týdny.
Jestli znáte písničku Home od Edward Sharp and Magnetic Zeroes, moje a Andýskova kultovní písnička, která nám hrála na svatebním videu, tak pochopíte, že se teď vracím domů. Domů za Andym, protože doma je tam, kde je on. Ale i tak mi budete všichni chybět a bude mi líto, že vás uvidím tak málo. To si nemyslete.
neděle 9. září 2012
Aljaska
To, ze se blizim k Aljasce bylo zrejme i z letiste v Seattle, kdy jsem vstoupila do letadla a vetsina lidi se vzhledove velmi lisila. Tak jako v ekologii existuje Bergmanovo pravidlo "homoiotermní organismy mají směrem na sever mohutnější tělo; zmenšují tak stykovou plochu s prostředím vzhledem k jejich hmotnosti", tak presne toto bylo zrejme i z letadla. Lide velci, mohutni, navic s dlouhymi vousy. Trochu mi presel mraz po zadech, kdyz jsem si uvedomila, ze mi podobne tukove vrstvy a stavba tela chybi, a ze nemam nejmensi tuseni, jak tu tu zimu preziju.
V den prijezdu pres den teploty kolem 6 - 10 stupnu, v noci mraz, a to jiz 7. zari.
Kazdopadne Aljaska je prekrasna a nesmirne rozlehla. Trochu mi pripomina Krkonose, kdy si muzete predstavit Krakonose prekracujiciho kopce..tak presne ten stejny pohled na, akorat na nekonecne hory a vzdalenosti...
úterý 27. září 2011
Dnes jsem kuchala králíky
Dnes byl zase super den. Učila jsem děti jak rozdělávat oheň a stavět přístřešky. Nebýt kluka, co hořícím klackem dráždil vosí hnízdo, a dětí, které naprosto nechápaly, proč mají sbírat tolik dříví, byla by lekce sranda. Ze čtrnácti dětí 12 nikdy v životě nerozdělávalo oheň. Příště se musím zeptat na začátku hodiny a ne až na konci, abych věděla, co očekávat. Každopádně odpoledne bylo bombastické, dostala jsem 10 čerstvě zabitých králíků, které jsem vykuchala - stačilo odebrat střeva a žaludek. Králík překrásně smrděl, většina z nich automaticky čůrala, když jsem je zvedla, a někteří králíci už v sobě měli vytvořené králičí bobky, jiní jen ten prvotní bobek. Jsou to totiž kaprofágové, aneb požírači vlastního tekutého trusu, čímž při druhotném průchodu trávicím traktem pak vznikají klasické bobky.
Pak jsem večer objevila překrásnou knihovnu se spoustou knih, které se usídlily v mém pokoji, koupala se při západu slunce v jezeře a učila se na rehabilitační test..
Pak jsem večer objevila překrásnou knihovnu se spoustou knih, které se usídlily v mém pokoji, koupala se při západu slunce v jezeře a učila se na rehabilitační test..
pátek 23. září 2011
Jak půl rok uběhl jako voda
Tři měsíce v překrásné Arizóně jsou pryč. Na konci února a na začátku března za mnou přijela sestřička s Pepou a pěkně jsme spolu procestovali spoustu míst v Arizoně, Utahu a Nevadě.
Fotky z cest jsou zde: Superior a Apache trail
Biosphere 2
Sedona
Sunset Crater a Wupatki NM
Grand Canyon a Utah
Pink Sand a Zayon NP
Pak jsem přes Las Vegas letěla na pár dní do Minnesoty, kde jsem se potkala s Alexem a Elisabeth, Andrewovými sourozenci, no a pak další tři měsíce jsem byla v Maine, kde jsem byla Naturalist pro Ferry Beach Ecology Scool.
A pak jsem v polovině června přiletěla zpět do Minnesoty, a po třech týdnech s Andym, a po čtvrtém červenci stráveném v Chicagu jsem letěla na měsíc domů.
Po měsíci doma, kdy jsem měla šanci navštívit blokádníky na Šumavě, jsem se vrátila zpět do Minnesoty a s Andym jela na desetidenní výlet do Wyomingu.
No a 23. srpna mi začala roční stáž ve středisku EV Audubon Center of the North Woods v Sandstone. Fotky z tréninku jsou zde.
No a to je ve zkratce půl rok, ve kterém se toho ale stalo mnoooohem víc.
Fotky z cest jsou zde: Superior a Apache trail
Biosphere 2
Sedona
Sunset Crater a Wupatki NM
Grand Canyon a Utah
Pink Sand a Zayon NP
Pak jsem přes Las Vegas letěla na pár dní do Minnesoty, kde jsem se potkala s Alexem a Elisabeth, Andrewovými sourozenci, no a pak další tři měsíce jsem byla v Maine, kde jsem byla Naturalist pro Ferry Beach Ecology Scool.
A pak jsem v polovině června přiletěla zpět do Minnesoty, a po třech týdnech s Andym, a po čtvrtém červenci stráveném v Chicagu jsem letěla na měsíc domů.
Po měsíci doma, kdy jsem měla šanci navštívit blokádníky na Šumavě, jsem se vrátila zpět do Minnesoty a s Andym jela na desetidenní výlet do Wyomingu.
No a 23. srpna mi začala roční stáž ve středisku EV Audubon Center of the North Woods v Sandstone. Fotky z tréninku jsou zde.
No a to je ve zkratce půl rok, ve kterém se toho ale stalo mnoooohem víc.
neděle 16. ledna 2011
Jak se žije v poušti, aneb po prvních dvou týdnech
Už jsou to dva týdny, co jsem v poušti, v zemi kaktusů a modré oblohy. Opravdu tu zatím těch 14 dní nepršelo, a zatím to tak ani nevypadá, že by začít mělo. V noci mrzne, docela silně, a rána bývají velmi chladná. Kolem 11 hodiny dopoledne je však už velmi teplo a chodit se dá jen v tričku s krátkým rukávem. Pokud fouká vítr, je mnohem chladněji. Kolem 4. hodiny odpoledne se začíná prudce ochlazovat. Zpočátku noci bývají teplé, ale postupně se stále více a více ochlazuje, až zase mrzne. Každý večer také můžete poslouchat cvrlikot cvrčků, nebo co tu je. Postupně se také seznamuji s faunou a flórou. O tom mohou vypovídat galerie na picase Kytky a Zvířata. Postupně zde budou přibývat jednotlivé druhy, které jsem potkala a vyfotila s jejich popisky.
Kaktusy jsou opravdu nebezpečné, člověk musí být velmi opatrný v jejich blízkosti a nezahrávat si s nimi. Moje tvrdohlavost a paličatost mi to na vlastní kůži dokázala. I když lidé říkají, nechoď v sandálích, já si to musím vyzkoušet. Stejně tak jako krátké kalhoty. Ale ty jsem zatím na sobě ještě neměla. Když budu poušť respektovat, tak to pak půjde lépe.
Co se týče práce, popis programu, který tu budu 8 týdnů učit je na picase: Earthkeepers program
Kaktusy jsou opravdu nebezpečné, člověk musí být velmi opatrný v jejich blízkosti a nezahrávat si s nimi. Moje tvrdohlavost a paličatost mi to na vlastní kůži dokázala. I když lidé říkají, nechoď v sandálích, já si to musím vyzkoušet. Stejně tak jako krátké kalhoty. Ale ty jsem zatím na sobě ještě neměla. Když budu poušť respektovat, tak to pak půjde lépe.
Co se týče práce, popis programu, který tu budu 8 týdnů učit je na picase: Earthkeepers program
sobota 8. ledna 2011
Karkula a Arizóna
Tak jsem tady, v zemi kaktusů a slunce. Juchůůůů. Odmítám psát česky, dokud tu mám ty hrozný qwertz :(
Novoroční dopis Kvíčalám
Mile Kvicaly,
prave je 1. 1. 2011, magicke datum, a ja sedim v pousti v Arizone v malebnem trochu mexickem meste Tucson, daleko za morem. Zda se mi to byt tak davno, kdy jsme pred rokem byli na Sumave v pozorovatelne bez elektriny. Byl to asi jeden z nejhezcich silvestru. Rozhodne 1000x lepsi nez muj Americky silvestr, ktery jsem stravila sama v motelovem pokoji, do postele jsem sla uz v sedm, a i kdyz jsem si chtela jen na chvili zdrimnout, tak jsem spala az do tri do rana. Tajne jsem doufala, ze mne o pul noci probudi ramus a rachejtle, ale bylo ticho po pesine, jen vlak obcas zadrncel. V tuto dobu jsem byla na ceste mezi Los Angeles a Phoenixem, v Californii. A protoze stale verim na starou dobrou ceskou poveru, "Jak na Novy rok, tak po cely rok", tak jsem si rano trochu zacvicila, a take si sla zaplavat do bazenu. Ale nebylo to moc dlouhe plavani, protoze bylo kolem nuly a voda ledova. To mi pripomelo, ze se ze mne trochu stava zimni plavec. Behem tohoto pulroku, jsem sla tolikrat plavat, (nespocetnekrat) do super ledovych horskych jezer, rek, a ledoveho more a oceanu, ze jsem byla opravdu jediny plovouci exot siroko okolo. To mi take dodavalo kuraz, ze jsem sla kdekoli a kdykoli, kde jen to bylo trochu mozne. Take jsem se jako spravny evropan neobavala chodit na Evu, coz je tady zakazane. Nastesti mne nikdy nikdo nebonznul. Takze plavat v tichem oceane, kdyz venku bylo 5 stupnu nebyl problem, stejne tak v krasne listopadove rano...stejne tak jako predevcirem v San Franciscu. Nekdy si rikam, ze je dobre zkuset, co telo dokaze.. Hm.. kazdopadne jsem zde za 7 mesicu nebyla nemocna! Mozna za to mohou ranni studene sprchy a studene koupani.
Jinak, abych trochu priblizila, co jsem tu vlastne toho pul roku delala. Od cervna do poloviny prosince jsem byla soucasti programu EarthCorps. Jedna se o neziskovku v Seattle, ktera umoznuje lidem z celeho sveta ziskat specialni trenink v ochrane prirody. Takze jsem zde mela pratele z Keny, Maroka, Ciny, Kamerunu, Mexika, Brazilie, Kolumbie, Pakistanu, Mongolska, Ruska, Izraele, Ekvadoru, Srbska atd.. Proste neuveritelne zajimava mezinarodni smesice lidi ruznych kultur a zvyklosti. A cely pul rok jsme z 80 procent casu 10 hodin denne fyzicky pracovali v ochrane prirody. Napriklad likvidovali brectan a ostruzini, staveli horske stezky, upravovali potoky, stabilizovali svahy a sazeli stromky a rostliny. Krom toho jsme take o vikendech vedli dobrovolnicke akce. Tento pul rok nebyl tolik o manualni a tezke fyzicke praci. To byla jen velka soucast uceni se o sobe sama, uceni se komunikovat s velice podivnymi lidmi, uceni se rozumet jim a naslouchat. Uceni se o tom, co muze jine lidi zranit, a tom, ze to, co nam prijde normalni je naprosto nenormalni v jinych kulturach.
Napriklad stale nechapu, jak mohou mit v Rusku 6 dni skolu, fakt, vazme si naseho systemu, ze nemusime chodit v sobotu do skoly. i kdyz je skola kratsi, nez normalne, kde by byly nase kvicali vylety? Hrozna predstava. Take zde maji denne trochu kratsi skolu, proto pak 6 dni. Na druhou stranu tu chodi na vysokou uz v 17, nebo v 18..proste to stihnou rychleji.
Normalne a v Izraeli, to jsem taky netusila, je stale povinna vojenska sluzba (stejne tak jako v Rusku), ale dokoce i pro holky. Pak moje kamaradka z Pakistau, Ayesha, kdyz prijela do US, tak si nikdy pred tim nic neuvarila, nevyzehlila, nevyprala, po sobe nepoklidila. Nemusela, protoze pro holku z jeji spolecenske tridy je normalni mit doma sluhy, kteri to vsechno za ni udelaji. Proto jeji americka zkusenost byla zpocatku velmi tvrda, protoze vubec nebyla zvykla manualne pracovat. Stejne jako Jing jing z Ciny. Srandovni. Prvni mesic se predstavovala jako Fiona. Pak jsme zjistili, ze je to jeji anglicka prezdivka, protoze ucitelka anglictiny je donutila vybrat si nejake anglicky znejici jmeno. Fiona ze Sreka. :) No, a v cine, to je zajimave, vzydcky kdyz Jing Jing mluvila, tak nerozlisovala rody, jako On, nebo Ona... proste o mne mluvila jako o On, a naopak. Stejne tak jako minule casy v cinstine nemaji. No, kulturnich zajimavosti by zde byla spousta.
Cas letel a letel, destivy Seattle byl stale pekny a ne tolik destivy, jak mne vsichni pripravovali. Podarilo se mi zde jit na spoustu nadhernych vyletu do hor, ale cas tu ubehl tak rychle, ze jsem nemela ani cas zajit do Zoologicke zahrady. Nevim, proc jsem tolik chtela jit do zoo. Pak jsem jeste ziskala volnasky, a stejne jsem to nestihla... tak si rikam, nic neodkladat, udelat vsechno hned, jak je to mozne. Jenomze posledni dva mesice jsem stravila hledanim me dalsi americke budoucnosti. Rozhodla jsem se, ze chci vyuzit moznosti zde zustat dele a uchazet se o nejakou staz. Takze jsem stravila hodiny a hodiny posilanim prihlasek po celem US.. no a nakonec to prineslo plody. Ziskala jsem tri mesicni pozici v Arizone, kde ted prave jsem. Prace mi zacne ted v pondeli. Budu ucit environmentalni program zvany EarthKeepers, coz bude vice o hrani divadla, nez o biologii, ale to mi vubec nevadi, naopak to zni desne zajimave. No uvidime. No, a pak mi jeste vysla dalsi staz v Maine, presne na opacnem koci USA, kde budu od brezna do cervna. No a mezitim se pokusim ziskat dalsi staz na Aljasce, ktera je na mem listu snu, kam bych se chtela podivat. Takze, kdyz to vyjde, tak v cervenci do nekdy budu na chvili v Aljasce.
Vubec jsem netusila, ze budu touto dobou v US, a je to uzasna zkusenost, kterou bych prala vsem. Ne zrovna US, ale moznost vyjet nekam do sveta a mit sanci poznat jine krajiny a jine lidi a kultury. Pokud budete mit jen trosku moznost, jdete do toho. Pul rok, nebo rok je velmi kratka doba, a ubehne to jako voda. Mozna vam to take zmeni zivot, tak jako mne. Kazdopadne, az se vratim, chci dodelat skolu a pak jet na pul roku za kamaradkou Anyou do Ruska, delat dobrovolnika. Ha, to je to, co mne fascinuje na US. Dobrovolnictvi. Spousta lidi zde dela neco dobrovolne. Pomahaji prirode, lidem. Neuveritelne hodiny a hodiny lidi pracujicich pro prirodu nebo pro lidi. Take je to v nekterych pripadech povinne, jako v ramci skolni dochazky splnit uricity pocet hodin dobrovolnictvi, stejne tak jako na univerzite. Ale lide jsou zde zvykli, citi to jako spravnou povinnost a potrebu slouzit vlasti. Kdybych byla byvala vedela o vice moznostech v SEattle, tak bych uricte sla do nasledujicich projektu. Beach Naturalist - clovicek provadejici dalsi lidi po plazi a ukazujici lidem podmorsky zivot v dobe odlivu. Salmon River Naturalist - v dobe kdy tahnou lososi, stat u reky a povidat lidem o lososech (to jsem delala a byla to nesmirne uzasna zkusenost. dostali jsme trenink, dozvedeli se spoustu o lososech, a o zivotnim prostredi lososu, a pak potkavali zajimave lidi). Dale bych urcite delala Zoo dobrovolnika, coz by obnaselo chodit po zoologicke zahrade a kdyz se vas zeptaji, kde je hroch, vasim ukolem bude vysvetlit mu, jak se k hrochovi dostat.. proste uzasna prace. Vse za darmo, ale ono to neni zadarmo. je to zkusenost k nezaplaceni, ktera stoji za to! To vschno si pak muzete napsat do zivotopisu, a ono se to tady hodnoti, kdo dobrovolnici pro Ornitologickou spolecnost...atd...Proste prace se tu ceni.
Dalsi zajimavosti z US zivota je, zenska a muzska prace. Vsichni zde muzou delat uplne to stejne, takze nachazite zeny v pozicich, ktere jsou pro nas nezvykle. Zeny ridici obrovska auta, ovladajici velke stroje. Stejne tak, vsichni americany, ktere jsem potkala jsou velmi tezce pracujici lide. To byste meli videt, jak lini a neefektivni byli nekteri mezinarodni ucastnici, a jak Americani museli makat o to tvrdeji, aby se zvladlo udelat co, co bylo potreba. Stejne tak, zdravotni system, je zde neuveritelny, asi nejslabsi stranka US...co jsem doposud mela sanci poznat. To by vsak byla smutna samotna kapitola.
Budu koncit, mejte se vsichni moc krasne a at se dari.
Ahoj Karkula
prave je 1. 1. 2011, magicke datum, a ja sedim v pousti v Arizone v malebnem trochu mexickem meste Tucson, daleko za morem. Zda se mi to byt tak davno, kdy jsme pred rokem byli na Sumave v pozorovatelne bez elektriny. Byl to asi jeden z nejhezcich silvestru. Rozhodne 1000x lepsi nez muj Americky silvestr, ktery jsem stravila sama v motelovem pokoji, do postele jsem sla uz v sedm, a i kdyz jsem si chtela jen na chvili zdrimnout, tak jsem spala az do tri do rana. Tajne jsem doufala, ze mne o pul noci probudi ramus a rachejtle, ale bylo ticho po pesine, jen vlak obcas zadrncel. V tuto dobu jsem byla na ceste mezi Los Angeles a Phoenixem, v Californii. A protoze stale verim na starou dobrou ceskou poveru, "Jak na Novy rok, tak po cely rok", tak jsem si rano trochu zacvicila, a take si sla zaplavat do bazenu. Ale nebylo to moc dlouhe plavani, protoze bylo kolem nuly a voda ledova. To mi pripomelo, ze se ze mne trochu stava zimni plavec. Behem tohoto pulroku, jsem sla tolikrat plavat, (nespocetnekrat) do super ledovych horskych jezer, rek, a ledoveho more a oceanu, ze jsem byla opravdu jediny plovouci exot siroko okolo. To mi take dodavalo kuraz, ze jsem sla kdekoli a kdykoli, kde jen to bylo trochu mozne. Take jsem se jako spravny evropan neobavala chodit na Evu, coz je tady zakazane. Nastesti mne nikdy nikdo nebonznul. Takze plavat v tichem oceane, kdyz venku bylo 5 stupnu nebyl problem, stejne tak v krasne listopadove rano...stejne tak jako predevcirem v San Franciscu. Nekdy si rikam, ze je dobre zkuset, co telo dokaze.. Hm.. kazdopadne jsem zde za 7 mesicu nebyla nemocna! Mozna za to mohou ranni studene sprchy a studene koupani.
Jinak, abych trochu priblizila, co jsem tu vlastne toho pul roku delala. Od cervna do poloviny prosince jsem byla soucasti programu EarthCorps. Jedna se o neziskovku v Seattle, ktera umoznuje lidem z celeho sveta ziskat specialni trenink v ochrane prirody. Takze jsem zde mela pratele z Keny, Maroka, Ciny, Kamerunu, Mexika, Brazilie, Kolumbie, Pakistanu, Mongolska, Ruska, Izraele, Ekvadoru, Srbska atd.. Proste neuveritelne zajimava mezinarodni smesice lidi ruznych kultur a zvyklosti. A cely pul rok jsme z 80 procent casu 10 hodin denne fyzicky pracovali v ochrane prirody. Napriklad likvidovali brectan a ostruzini, staveli horske stezky, upravovali potoky, stabilizovali svahy a sazeli stromky a rostliny. Krom toho jsme take o vikendech vedli dobrovolnicke akce. Tento pul rok nebyl tolik o manualni a tezke fyzicke praci. To byla jen velka soucast uceni se o sobe sama, uceni se komunikovat s velice podivnymi lidmi, uceni se rozumet jim a naslouchat. Uceni se o tom, co muze jine lidi zranit, a tom, ze to, co nam prijde normalni je naprosto nenormalni v jinych kulturach.
Napriklad stale nechapu, jak mohou mit v Rusku 6 dni skolu, fakt, vazme si naseho systemu, ze nemusime chodit v sobotu do skoly. i kdyz je skola kratsi, nez normalne, kde by byly nase kvicali vylety? Hrozna predstava. Take zde maji denne trochu kratsi skolu, proto pak 6 dni. Na druhou stranu tu chodi na vysokou uz v 17, nebo v 18..proste to stihnou rychleji.
Normalne a v Izraeli, to jsem taky netusila, je stale povinna vojenska sluzba (stejne tak jako v Rusku), ale dokoce i pro holky. Pak moje kamaradka z Pakistau, Ayesha, kdyz prijela do US, tak si nikdy pred tim nic neuvarila, nevyzehlila, nevyprala, po sobe nepoklidila. Nemusela, protoze pro holku z jeji spolecenske tridy je normalni mit doma sluhy, kteri to vsechno za ni udelaji. Proto jeji americka zkusenost byla zpocatku velmi tvrda, protoze vubec nebyla zvykla manualne pracovat. Stejne jako Jing jing z Ciny. Srandovni. Prvni mesic se predstavovala jako Fiona. Pak jsme zjistili, ze je to jeji anglicka prezdivka, protoze ucitelka anglictiny je donutila vybrat si nejake anglicky znejici jmeno. Fiona ze Sreka. :) No, a v cine, to je zajimave, vzydcky kdyz Jing Jing mluvila, tak nerozlisovala rody, jako On, nebo Ona... proste o mne mluvila jako o On, a naopak. Stejne tak jako minule casy v cinstine nemaji. No, kulturnich zajimavosti by zde byla spousta.
Cas letel a letel, destivy Seattle byl stale pekny a ne tolik destivy, jak mne vsichni pripravovali. Podarilo se mi zde jit na spoustu nadhernych vyletu do hor, ale cas tu ubehl tak rychle, ze jsem nemela ani cas zajit do Zoologicke zahrady. Nevim, proc jsem tolik chtela jit do zoo. Pak jsem jeste ziskala volnasky, a stejne jsem to nestihla... tak si rikam, nic neodkladat, udelat vsechno hned, jak je to mozne. Jenomze posledni dva mesice jsem stravila hledanim me dalsi americke budoucnosti. Rozhodla jsem se, ze chci vyuzit moznosti zde zustat dele a uchazet se o nejakou staz. Takze jsem stravila hodiny a hodiny posilanim prihlasek po celem US.. no a nakonec to prineslo plody. Ziskala jsem tri mesicni pozici v Arizone, kde ted prave jsem. Prace mi zacne ted v pondeli. Budu ucit environmentalni program zvany EarthKeepers, coz bude vice o hrani divadla, nez o biologii, ale to mi vubec nevadi, naopak to zni desne zajimave. No uvidime. No, a pak mi jeste vysla dalsi staz v Maine, presne na opacnem koci USA, kde budu od brezna do cervna. No a mezitim se pokusim ziskat dalsi staz na Aljasce, ktera je na mem listu snu, kam bych se chtela podivat. Takze, kdyz to vyjde, tak v cervenci do nekdy budu na chvili v Aljasce.
Vubec jsem netusila, ze budu touto dobou v US, a je to uzasna zkusenost, kterou bych prala vsem. Ne zrovna US, ale moznost vyjet nekam do sveta a mit sanci poznat jine krajiny a jine lidi a kultury. Pokud budete mit jen trosku moznost, jdete do toho. Pul rok, nebo rok je velmi kratka doba, a ubehne to jako voda. Mozna vam to take zmeni zivot, tak jako mne. Kazdopadne, az se vratim, chci dodelat skolu a pak jet na pul roku za kamaradkou Anyou do Ruska, delat dobrovolnika. Ha, to je to, co mne fascinuje na US. Dobrovolnictvi. Spousta lidi zde dela neco dobrovolne. Pomahaji prirode, lidem. Neuveritelne hodiny a hodiny lidi pracujicich pro prirodu nebo pro lidi. Take je to v nekterych pripadech povinne, jako v ramci skolni dochazky splnit uricity pocet hodin dobrovolnictvi, stejne tak jako na univerzite. Ale lide jsou zde zvykli, citi to jako spravnou povinnost a potrebu slouzit vlasti. Kdybych byla byvala vedela o vice moznostech v SEattle, tak bych uricte sla do nasledujicich projektu. Beach Naturalist - clovicek provadejici dalsi lidi po plazi a ukazujici lidem podmorsky zivot v dobe odlivu. Salmon River Naturalist - v dobe kdy tahnou lososi, stat u reky a povidat lidem o lososech (to jsem delala a byla to nesmirne uzasna zkusenost. dostali jsme trenink, dozvedeli se spoustu o lososech, a o zivotnim prostredi lososu, a pak potkavali zajimave lidi). Dale bych urcite delala Zoo dobrovolnika, coz by obnaselo chodit po zoologicke zahrade a kdyz se vas zeptaji, kde je hroch, vasim ukolem bude vysvetlit mu, jak se k hrochovi dostat.. proste uzasna prace. Vse za darmo, ale ono to neni zadarmo. je to zkusenost k nezaplaceni, ktera stoji za to! To vschno si pak muzete napsat do zivotopisu, a ono se to tady hodnoti, kdo dobrovolnici pro Ornitologickou spolecnost...atd...Proste prace se tu ceni.
Dalsi zajimavosti z US zivota je, zenska a muzska prace. Vsichni zde muzou delat uplne to stejne, takze nachazite zeny v pozicich, ktere jsou pro nas nezvykle. Zeny ridici obrovska auta, ovladajici velke stroje. Stejne tak, vsichni americany, ktere jsem potkala jsou velmi tezce pracujici lide. To byste meli videt, jak lini a neefektivni byli nekteri mezinarodni ucastnici, a jak Americani museli makat o to tvrdeji, aby se zvladlo udelat co, co bylo potreba. Stejne tak, zdravotni system, je zde neuveritelny, asi nejslabsi stranka US...co jsem doposud mela sanci poznat. To by vsak byla smutna samotna kapitola.
Budu koncit, mejte se vsichni moc krasne a at se dari.
Ahoj Karkula
středa 6. října 2010
Deni
Prave jsem se vratila z uzasne dovolene: FOTKY, a za hodinku odjizdim na tri dny do indianske rezervace Yakama , kde budeme mluvit s temito lidicky: http://www.ynwildlife.org/.
Tma je tu uz v sedm, a ted v 5 rano je porad tma temnouci. Az se posune cas mohu pry ocekavat tmu uz ve 4 hodiny odpoledne. Tak uvidime.
Tma je tu uz v sedm, a ted v 5 rano je porad tma temnouci. Az se posune cas mohu pry ocekavat tmu uz ve 4 hodiny odpoledne. Tak uvidime.
pondělí 27. září 2010
Po dlouhatanske odmlce
Cas neuveritelne rychle leti, muj pobyt tady je uz za pulkou, zacina podzim, blizi se zima.
Prave varim tradicni hovezi gulas.
Z veci, o kterych jsem zde chtela psat jsem toho moc napsat nezvladla. Napisu alespon strucne.
Pakistan
Ayesha z Pakistanu zde zezacatku zazivala tezke chvile, protoze poprve v zivote se o sebe musi starat. Pred tim byla zvykla, ze maji v dome sluzebne, ktere udelaji vsechno, na co si vzpomenete. Uvarit, uklidit, vyprat, vyzehlit, vsechno. Take v soucasne dobe zde Ayesha zaziva tezke chvile, protoze Pakistan postihly nejhorsi povodne v historii Pakisatnu. Pres 6 milionu lidi prislo o dum, pres dva tisice lidi zemrely. Pres 21 milionu je zraneno, nebo bez domova. Tato katastrova je vetsi nez tsunami 2004, Kashimrske zemetreseni 2005 a zemetreseni na Haiti 2010.
System orientace v Seattle
System neni unikatni jen pro Seattle, pravdepodobne bude platit vsude po celem US.
Pravouhle silnice zde nejsou 100%, protoze mesto je hornate a kopcovate a s jezery, takze presne prave uhly tu vsude nejsou a nekde se ulice zataci. Ale celkove je zde system: ulice vedouci ze zapadu na vychod, nebo naopak se nazyvaji Street. Ulice z jihu na sever Avenue. Cislo domu v sobe zahrnuje cislo nejblizsi ulice. Takze cislo meho domu je 6037, coz znamena, ze jsem blizko ulici Street - 60th, a samotna bydlim na 44th Avenue. Jeste nejak se da rozlisit, podle sudeho nebo licheho cisla, jestli to bude na zapad, nebo na vychod, ale to si nejsem jista. Takze vetsina ulic zde ma pouze cislo. Nektere ulice maji sva jmena. Automaticky kdyz vjizdite na dalnici, rikaji vam cedule, jestli smerujete na jih nebo na zapad. Takze vedet v kazdy moment, kde je sever je zde pomerne normalni. Take je zde system ve vnitrostatnich dalnicich, licha cisla znamenaji dalnice z jihu na sever, suda cisla ze zapadu na vychod. Dalnice jsou cislovane od zapadu na vychod, takze skrz Seattle prochazi I-5, a od jihu na sever, takze tu mame take I-90. Prakticky, kdyz jedete po techto dalnicich, nemusite vubec zastavit. Takze jet z Mexika do Kanady bez zastaveni.
Poznavacka kytek
Taky minuly tyden jsme tu meli poznavacku kytek, meli jsme se naucit 25 kytek, latinsky, anglicky a celede.
Prave varim tradicni hovezi gulas.
Z veci, o kterych jsem zde chtela psat jsem toho moc napsat nezvladla. Napisu alespon strucne.
Pakistan
Ayesha z Pakistanu zde zezacatku zazivala tezke chvile, protoze poprve v zivote se o sebe musi starat. Pred tim byla zvykla, ze maji v dome sluzebne, ktere udelaji vsechno, na co si vzpomenete. Uvarit, uklidit, vyprat, vyzehlit, vsechno. Take v soucasne dobe zde Ayesha zaziva tezke chvile, protoze Pakistan postihly nejhorsi povodne v historii Pakisatnu. Pres 6 milionu lidi prislo o dum, pres dva tisice lidi zemrely. Pres 21 milionu je zraneno, nebo bez domova. Tato katastrova je vetsi nez tsunami 2004, Kashimrske zemetreseni 2005 a zemetreseni na Haiti 2010.
System orientace v Seattle
System neni unikatni jen pro Seattle, pravdepodobne bude platit vsude po celem US.
Pravouhle silnice zde nejsou 100%, protoze mesto je hornate a kopcovate a s jezery, takze presne prave uhly tu vsude nejsou a nekde se ulice zataci. Ale celkove je zde system: ulice vedouci ze zapadu na vychod, nebo naopak se nazyvaji Street. Ulice z jihu na sever Avenue. Cislo domu v sobe zahrnuje cislo nejblizsi ulice. Takze cislo meho domu je 6037, coz znamena, ze jsem blizko ulici Street - 60th, a samotna bydlim na 44th Avenue. Jeste nejak se da rozlisit, podle sudeho nebo licheho cisla, jestli to bude na zapad, nebo na vychod, ale to si nejsem jista. Takze vetsina ulic zde ma pouze cislo. Nektere ulice maji sva jmena. Automaticky kdyz vjizdite na dalnici, rikaji vam cedule, jestli smerujete na jih nebo na zapad. Takze vedet v kazdy moment, kde je sever je zde pomerne normalni. Take je zde system ve vnitrostatnich dalnicich, licha cisla znamenaji dalnice z jihu na sever, suda cisla ze zapadu na vychod. Dalnice jsou cislovane od zapadu na vychod, takze skrz Seattle prochazi I-5, a od jihu na sever, takze tu mame take I-90. Prakticky, kdyz jedete po techto dalnicich, nemusite vubec zastavit. Takze jet z Mexika do Kanady bez zastaveni.
Poznavacka kytek
Taky minuly tyden jsme tu meli poznavacku kytek, meli jsme se naucit 25 kytek, latinsky, anglicky a celede.
čtvrtek 9. září 2010
Jak se mam a co delam
Mam se krasne, porad nekde jezdim a neco podnikam, vlastni pocitac jsem si jeste neporidila, takze moc internetove neziju, coz je naprosto super.
Posledni vikend jsme meli 4 dny volno a tak jsme navstivili Tichy ocean a nahledli do destneho lesa mirneho pasu do Olympic NP.
Starsi fotky jsou na me PICASE
Uz zacina podzim, tma je uz v 8 hodin, a rana byvaji destiva.. takze budu vice doma a treba i vice psat.
Mejte se vsichni moc krasne.
Posledni vikend jsme meli 4 dny volno a tak jsme navstivili Tichy ocean a nahledli do destneho lesa mirneho pasu do Olympic NP.
Starsi fotky jsou na me PICASE
Uz zacina podzim, tma je uz v 8 hodin, a rana byvaji destiva.. takze budu vice doma a treba i vice psat.
Mejte se vsichni moc krasne.
Stupidni mobily
Z jedne veci jsem zde byla poradne v soku. Kdyz jsem si chtela poridit mobil, tak jsem patrala a patrala a nasla jen dve spolecnosti poskytujici normalni simku na zpusob, zaplat a telefonuj (neco jako Go karta, nebo Twist). Ostatni spolecnosti nepouzivaji simkarty. Takze jsem se u jedne upsala, jakoze to bude v pohode. Az mi vsak pri prichozich smskach dosla smska, ze muj kredit je o 20 centu mensi, stejne tak kdyz mi nekdo volal, tak me to stalo stejne, jako kdybych volala ja, tedy 25 centu... no, aby toho nebylo malo, tak dokonce, kdyz jenom prozvanite, a na druhem konci to nikdo nezvedne a vy to pak vzdate, tedy polozite, tak i to vas stoji jako minuta volani, tedy 25 centu. Mela jsem v planu jim to jit omlatit o hlavu a stezovat si, ze mi nikdo nic nerekl, ze to tu tak funguje. Uz 3 mesice jsem si na to nenasla cas. Ted mi uz zbyvaji jen 3 dolary kreditu, a co nejrychleji se pokusim koupit nejakou novou simku s nejakymi lepsimi moznostmi. Takhle mi nikdo nevola a nepise :)
pondělí 2. srpna 2010
11 v horach
Hura, zitra rano odjizdim na 11 dni do hor (od 3. do 13. srpna). Kdyz si na maps.google.com date toto do vyhledavace: Snoqualmie lake, WA, uvidite, kde tech 11 dni budu. V horach budeme budovat stezky, aby se tam lidem dobre chodilo.
Mejte se vsichni moc krasne.
Karkula
Mejte se vsichni moc krasne.
Karkula
úterý 20. července 2010
Stripky
Fiona z Ciny je jedinacek (the only child), protoze lide v Cine nemohou mit vice deti.
V Seattle nemuzete rozdelavat na zahrade ohen, protoze by to moc kourilo a otravovalo sousedy.
Stejne tak si muzete poridit slepice (na vajicka), ale maximalne v poctu 4 jedincu. Kohout je z duvodu randalu a brzkeho buzeni sousedu v Seattle zakazan.
Silnice tu jsou velmi kvalitni, protoze jsou z panelovych desek. Takze kdyz jedete tak to dela tadam, tadam, obcas jsou i mensi nerovnosti mezi spoji, ale celkove se tu nemusite bat, ze byste vjeli do nejake necekane diry.
Udajne nejlevnejsi letenky se zde daji koupit v pondeli a utery. V pozdni odpoledne v nedeli 4. cervence na den Nezavislosti to bylo super levne. Stejne tak i predpokladam ze to bude super levne na den Dikuvzdani, ci na Vanoce. Treba takove pravidlo (ne 100%) plati i u nas?
Prihlasili jsme se do souteze, ktera spociva v tom, ze jsme dostali barel, ktery musime naplnit cimkoli pouzitelnym pro chudsi obyvatele. Jmenuje se to tzv. Potravinova banka. Takze budeme prinaset konzervy, hygienicke potreby, testoviny atd. Take tento barel ozdobime.
O vikendu jsem byla na prekrasnem vylete v horach.
Fotogalerie
Omlouvam se vsem, kterym neodepisuju. Dostavam denne spousty emailu a nezvladam na ne odpovidat. Ale planuju, ze do mesice bych mela byt na kazdy email schopna odpovedet. Ted jsem take 14 dni sama doma, moji homestay rodice odjeli na dovolenou do Oregonu.
Mate nekdo nejake typy na to, co musim videt v Seattle a okoli?
V Seattle nemuzete rozdelavat na zahrade ohen, protoze by to moc kourilo a otravovalo sousedy.
Stejne tak si muzete poridit slepice (na vajicka), ale maximalne v poctu 4 jedincu. Kohout je z duvodu randalu a brzkeho buzeni sousedu v Seattle zakazan.
Silnice tu jsou velmi kvalitni, protoze jsou z panelovych desek. Takze kdyz jedete tak to dela tadam, tadam, obcas jsou i mensi nerovnosti mezi spoji, ale celkove se tu nemusite bat, ze byste vjeli do nejake necekane diry.
Udajne nejlevnejsi letenky se zde daji koupit v pondeli a utery. V pozdni odpoledne v nedeli 4. cervence na den Nezavislosti to bylo super levne. Stejne tak i predpokladam ze to bude super levne na den Dikuvzdani, ci na Vanoce. Treba takove pravidlo (ne 100%) plati i u nas?
Prihlasili jsme se do souteze, ktera spociva v tom, ze jsme dostali barel, ktery musime naplnit cimkoli pouzitelnym pro chudsi obyvatele. Jmenuje se to tzv. Potravinova banka. Takze budeme prinaset konzervy, hygienicke potreby, testoviny atd. Take tento barel ozdobime.
O vikendu jsem byla na prekrasnem vylete v horach.
Fotogalerie
Omlouvam se vsem, kterym neodepisuju. Dostavam denne spousty emailu a nezvladam na ne odpovidat. Ale planuju, ze do mesice bych mela byt na kazdy email schopna odpovedet. Ted jsem take 14 dni sama doma, moji homestay rodice odjeli na dovolenou do Oregonu.
Mate nekdo nejake typy na to, co musim videt v Seattle a okoli?
čtvrtek 8. července 2010
Škola plavání
dneska jsem spolu s jednou další holkou učila 7 lidiček plavat. Byla to ohromná sranda, úžasná zkušenost a mezikulturní poznání, že ne všichni umí plavat. Ještě nám to zabere hodně času, ale snad to příště půjde se šnorchlem a brýlemi lépe. Dvě holky se také učí jezdit na kole. No a někteří jedinci bud postrádají zdravý rozum, anebo jsou trochu leví. Neví, že teplý vzduch je lehčí než studený, proto je v podkroví tak horko, stejně tak při nalévání vody z várnice je nenapadne, že když várnici posunete na kraj stolu, půjde to lépe, než se snažit uprostřed. Věci které se zdají být samozřejmé, ale pro některé nejsou. Stejně i já spoustu věcí neumím. neuměla jsem používat vysavač, a nebyla schopna přijít na to, jak zavřít zasouvací dveře, anebo se dostat do různých obalů. tož tak.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)