Hrstka informaci z louze za morem

S radosti musim konstatovat, ze se tu opravdu nenudim, ze se tu mam dobre a ze se tu o mne hezky staraji, a ze se mi tu zatim moc a moc libi. Je to tu proste kouzelne. Objevovat tento trochu odlisny svet. Jen jit nakupovat je hrozna sranda a i pri nakupovani se toho musim hodne ucit.
Dobrovolnicka akce pro verejnost
V sobotu 5. cervna jsme meli prvni jakoby pracovni den. Pripojili jsme se ke skupine dobrovolniku z mesta, kteri chteli stravit sobotu uzitecnou cinnosti. Akce se konala v jednom prekrasnem obrovskem parku, ktery nikdy nebyl vykacen, protoze v minulosti, kdy hladina jezera byla vyssi, to byval ostrov. A v tomto parku se v tuto sobotu konaly zaroven 3 dobrovolnicke akce v ochrane prirody. Jednu z nich poradalo EarthCorps, pro asi 70 dobrovolniku. Vice prozradi prvni varka fotek (http://picasaweb.google.com/karkull/100606USAFirstWeek#). Snad jen poznamenam, ze jsem neverila svym ocim, kdy prichazeli dobrovolnici. Asi 85 % prislo tak, jak byste se oblekli, pokud jdete do mesta na trziste, nebo jste nekde na dovolene ve meste. Pidi botky pod kotniky, kratke rukavy, hezke fesne obleceni. No, pak toho take litovali, protoze bojovat s ostruzinim bylo opravdu drsne. Ale vsichni byli spokojeni, dali do toho vse, co mohli a udelala se spousta prace.

Mezinarodni vecer
Vecer jsme byli pozvani ke Caroline na veceri. Uzasna atmosfera, kazdy clovicek byl z jine zeme. Na veceri jsme meli kenske jidlo od Caroline a plus bramborovy salat od Galiny z Ruska. Ucili jsme se tancovat salzu a vrtet se v rytmu africkych tancu. Take jsme si v kruhu vysvetlovali, co znamenaji nase jednotliva jmena a kolik jmen vlastne mame...
Cestou tam jsme se trochu ztratili, ale aspon jsem mela tu cest se potkat s mistni devkou, ktera si myslela, ze na ni blbe ziram.. coz jsem asi zirala, protoze jsem premyslela, je to devka, neni to devka. Ale pak promluvila a rekla at jdu nekam, tak jsem to hned poznala.

Chudoba
Ano. Je zde spousta ale obrovska spousta chudych a zbidacenych lidi. Je to az hrozne, tak hrozne jsem to necekala, a asi v Seattle to je o neco mene hrozne, nez v jinych mestech. Protoze Seattle je uzasne mesto, jak budete moci mit sanci cist pozdeji. Mesto, ktere zije pro lidi.
Ale co se tyce chudych lidi a bezdomovcu, potate je v centru mesta a na rusnych ulicich, ale nejak mi prijde, ze vypadaji hur nez u nas. Snad to bude tim, ze nemaji na to, aby si platili zdravotni peci, tak ji proste nedostavaji. Proto se tak trochu zacinam desit kazde jizdy autobusem, kdy netusite, kdo si k vam prisedne. Jestli to bude mlady muz, s totalne propocenymi vlasy, ktery se trese a vypada, jak kdyby mu bylo opravdu hodne spatne.. Jde z nich strach.. Jakoby mam strach, ze se muzu nakazit. Trochu sobecke, vim.

Autobusy ve stredu mesta zdarma
A proc je v autobusech hodne chudych lidi? Protoze autobusy jsou v centru mesta zdarma. Pro vsechny a po cely den. Jinak o autobusech bude jednou samostatna kapitola. ALe to az s poradnou fotodokumentaci.

Co bylo
Vcera a dneska (utery a streda 8. a 9. cervna) jsme meli zase radu skoleni, ucili jsme se o geografii, geologii, historii, klimatu, vegetaci a dalsich dulezitych vecech statu Washington a okoli Seattle, dale jsme meli uvodni kurz do botaniky. Co se tyce rostlin, spoustu rostlin zde poznavam - ale spise jen do rodu, nez primo do druhu, prece jenom zas tak uplne stejne to tu neni. Ale nektere rostliny samozrejme mame spolecne. Dnes jsme meli cele dopoledne kurz prvni pomoci. Uz je to asi 4. kurz, ktery absolvuji, vsechny kurzy jsou ruzne a tento byl zvlastni tim, ze na nas skolitel simuloval velkou tepennou reznou ranu, tim, ze na sebe napatlal cosi, co fakt vypadalo jako odporna otevrena rana. Take se lektor vyznacoval tim, ze porad hral divadlo, ktere vypadalo tak opravdove.... nejhorsi asi bylo, jak predvadel mrtvolu, kterak muze se jeste muze nadechnout a jak to asi vypada.. Samozrejme predvadel astmaticky zachvat, ruzne zavrate a dalsi divadelka. Take jsme se dozvedeli, ze nemame od roku 2005 zkouset tep, a rovnou pri zjisteni, ze clovek nedycha prejit k masazi srdce. Ale pocty a ze u toho mame dychat, tak to vubec nic nerikal. Take, ze pri silnem krvaceni nema smysl zvedat koncetinu, ze to nepomuze, protoze telo je zvykle normalne dodavat krev kamkoli... atd. atd.
Odpoledne jsme meli povidani o sexualite, rasach a take o kulture, americke kulture a kulturnim soku, ktery tu urcite vsichni zazijeme.

Co mne ceka?
Zitra v 7:30 vyrazime na dvoudenni vylet do divciho kempu za mestem, kde budeme mit jak my mezinarodni, tak i nasi americani takovou teambuildingovou akci. Zde se konecne dozvime, s kym budeme po zbytek 6 mesicu v sestici, pracovat.

Kolibrik
Huraaaaa, dneska jsem take poprve spatrila kolibrika. Bylo to prekrasne setkani a doufam, ze jich bude mnohem a mnohem vic.